Volitelné zřetězení „?.“

Volitelné zÅ™etÄ›zení ?. je bezpečný způsob, jak pÅ™istupovat k vnoÅ™eným vlastnostem objektu, i když vlastnost nacházející se mezi nimi neexistuje.

Problém „neexistující vlastnosti“

Pokud jste teprve začali číst tento tutoriál a učit se JavaScript, tento problém se vás možná ještě nedotkl, ale dochází k němu poměrně často.

Jako příklad mÄ›jme objekt uživatel, který obsahuje informace o naÅ¡ich uživatelích.

VÄ›tÅ¡ina naÅ¡ich uživatelů má ve vlastnosti uživatel.adresa adresu s ulicí uživatel.adresa.ulice, ale nÄ›kteří ji neuvedli.

Když se v takovém případÄ› pokusíme získat uživatel.adresa.ulice a uživatel je bez adresy, dostaneme chybu:

let uživatel = {}; // uživatel bez vlastnosti „adresa“

alert(uživatel.adresa.ulice); // Chyba!

To je očekávaný výsledek. JavaScript takto funguje. Když uživatel.adresa je undefined, pokus o získání uživatel.adresa.ulice selže s chybou.

V mnoha praktických případech bychom vÅ¡ak zde radÄ›ji získali undefined místo chyby (což znamená „žádná ulice“).

…A jiný příklad. PÅ™i vývoji webů můžeme pomocí speciálního volání metody, napÅ™. document.querySelector('.elem'), získat objekt, který odpovídá určitému prvku webové stránky. Když na stránce takový prvek není, metoda vrací null.

// document.querySelector('.elem') je null, pokud tam žádný prvek není
let html = document.querySelector('.elem').innerHTML; // chyba, pokud je to null

OpÄ›t platí, že pokud tento prvek neexistuje, pÅ™i přístupu k vlastnosti .innerHTML z null dostaneme chybu. Ale v nÄ›kterých případech, kdy je nepřítomnost prvku normální, bychom se této chybÄ› rádi vyhnuli a prostÄ› pÅ™ijali za výsledek html = null.

Jak to můžeme udělat?

Očividným Å™eÅ¡ením by bylo zkontrolovat hodnotu pomocí if nebo podmínÄ›ného operátoru ? pÅ™ed přístupem k její vlastnosti, například:

let uživatel = {};

alert(uživatel.adresa ? uživatel.adresa.ulice : undefined);

Funguje to, nenastala žádná chyba… Ale není to příliÅ¡ elegantní. Jak vidíme, „uživatel.adresa“ se v kódu objevuje dvakrát.

Takto by vypadalo totéž pro document.querySelector:

let html = document.querySelector('.elem') ? document.querySelector('.elem').innerHTML : null;

Vidíme, že hledání prvku document.querySelector('.elem') se zde ve skutečnosti volá dvakrát. To není dobré.

Pro hlouběji vnořené vlastnosti to bude ještě ošklivější, protože bude potřeba více opakování.

Například zkusme podobným způsobem získat uživatel.adresa.ulice.název.

let uživatel = {}; // uživatel nemá adresu

alert(uživatel.adresa ? uživatel.adresa.ulice ? uživatel.adresa.ulice.název : null : null);

Je to ošklivé a člověk může mít problémy takovému kódu porozumět.

Existuje trochu lepší způsob, jak to napsat, a to pomocí operátoru &&:

let uživatel = {}; // uživatel nemá adresu

alert( uživatel.adresa && uživatel.adresa.ulice && uživatel.adresa.ulice.název ); // undefined (žádná chyba)

Spojení celé cesty k vlastnosti ANDem sice zajistí, že všechny komponenty existují (pokud ne, vyhodnocení se zastaví), ale ani to není ideální.

Jak vidíte, názvy vlastností jsou v kódu stále zdvojeny, tj. ve výše uvedeném kódu se uživatel.adresa objeví tÅ™ikrát.

Z tohoto důvodu bylo do jazyka pÅ™idáno volitelné zÅ™etÄ›zení ?., aby tento problém vyÅ™eÅ¡ilo jednou provždy!

Volitelné zřetězení

Volitelné zÅ™etÄ›zení ?. zastaví vyhodnocování, jestliže hodnota pÅ™ed ?. je undefined nebo null, a vrátí undefined.

Dále v tomto článku budeme pro pÅ™ehlednost říkat, že nÄ›co „existuje“, jestliže to není null ani undefined.

Jinými slovy, hodnota?.vlastnost:

• funguje jako hodnota.vlastnost, jestliže hodnota existuje,
• v opačném případÄ› (když hodnota je undefined/null) vrátí undefined.

Toto je bezpečný způsob, jak pÅ™istoupit k uživatel.adresa.ulice pomocí ?.:

let uživatel = {}; // uživatel nemá adresu

alert( uživatel?.adresa?.ulice ); // undefined (bez chyby)

Kód je krátký a jasný, není v něm žádné zdvojení.

Zde je příklad s document.querySelector:

let html = document.querySelector('.elem')?.innerHTML; // není-li žádný prvek, bude undefined

Načtení adresy pomocí uživatel?.adresa funguje i tehdy, když objekt uživatel neexistuje:

let uživatel = null;

alert( uživatel?.adresa ); // undefined
alert( uživatel?.adresa.ulice ); // undefined

Prosíme vÅ¡imnÄ›te si: syntaxe ?. umožňuje, aby volitelná byla hodnota pÅ™ed ní, ale žádná další.

NapÅ™. ?. v uživatel?.adresa.ulice.název umožňuje, aby uživatel byl bezpečnÄ› null/undefined (a v takovém případÄ› vrátí undefined), ale to platí jen pro objekt uživatel. K dalším vlastnostem se pÅ™istupuje obvyklým způsobem. Chceme-li, aby nÄ›která z nich byla volitelná, musíme nahradit další . za ?..

// ReferenceError: uživatel není definován
uživatel?.adresa;

Zkratování

Jak bylo Å™ečeno, ?. okamžitÄ› zastaví („vyzkratuje“) vyhodnocování, jestliže levá část neexistuje.

Jestliže tedy vpravo za ?. následují další volání funkcí nebo operace, nevykonají se.

Například:

let uživatel = null;
let x = 0;

uživatel?.řekniAhoj(x++); // „uživatel“ není, takže běh se nedostane k volání řekniAhoj a x++

alert(x); // 0, hodnota se nezvýšila

Další varianty: ?.(), ?.[]

Volitelné zÅ™etÄ›zení ?. není operátor, ale speciální syntaktický konstrukt, který funguje i s funkcemi a hranatými závorkami.

Například ?.() se používá k volání funkce, která nemusí existovat.

V níže uvedeném kódu nÄ›kteří z naÅ¡ich uživatelů mají metodu správce a nÄ›kteří ne:

let uživatelSprávce = {
  správce() {
    alert("Jsem správce");
  }
};

let uživatelHost = {};

uživatelSprávce.správce?.(); // Jsem správce

uživatelHost.správce?.(); // nic se nestane (taková metoda není)

Zde na obou řádcích nejprve použijeme tečku (uživatelSprávce.správce) k získání vlastnosti správce, protože pÅ™edpokládáme, že objekt uživatel existuje, takže je bezpečné z nÄ›j číst.

Pak ?.() prověří levou stranu: jestliže funkce správce existuje, pak se spustí (tak tomu je pro uživatelSprávce). Jinak (pro uživatelHost) se vyhodnocování zastaví bez chyb.

Funguje také syntaxe ?.[], jestliže pro přístup k vlastnostem radÄ›ji používáme hranaté závorky [] namísto tečky .. PodobnÄ› jako v pÅ™edchozích případech nám umožňuje bezpečnÄ› načíst vlastnost z objektu, který nemusí existovat.

let klíč = "křestníJméno";

let uživatel1 = {
  křestníJméno: "Jan"
};

let uživatel2 = null;

alert( uživatel1?.[klíč] ); // Jan
alert( uživatel2?.[klíč] ); // undefined

Můžeme použít ?. i s delete:

delete uživatel?.jméno; // delete uživatel.jméno, pokud uživatel existuje

let uživatel = null;

uživatel?.jméno = "Jan"; // Chyba, nefunguje to
// protože se to vyhodnotí jako: undefined = "Jan"

Shrnutí

Syntaxe volitelného zÅ™etÄ›zení ?. má tÅ™i podoby:

1. obj?.vlastnost – jestliže obj existuje, vrátí obj.vlastnost, jinak vrátí undefined.
2. obj?.[vlastnost] – jestliže obj existuje, vrátí obj[vlastnost], jinak vrátí undefined.
3. obj.metoda?.() – jestliže obj.metoda existuje, zavolá obj.metoda(), jinak vrátí undefined.

Jak vidíme, vÅ¡echny jsou srozumitelné a snadno se používají. ?. ověří, zda levá strana je null/undefined, a pokud není, umožní pokračovat ve vyhodnocování.

ŘetÄ›zec více ?. nám umožňuje bezpečný přístup k vnoÅ™eným vlastnostem.

PÅ™esto bychom mÄ›li používat ?. opatrnÄ› a jen tehdy, když je podle logiky naÅ¡eho kódu pÅ™ijatelné, aby levá strana skutečnÄ› neexistovala. Tak se pÅ™ed námi neukryjí programátorské chyby, jestliže k nim dojde.