Logické operátory

V JavaScriptu jsou čtyÅ™i logické operátory: || (OR – nebo), && (AND – a), ! (NOT – ne), ?? (koalescence). V tomto článku vysvÄ›tlíme první tÅ™i, operátor ?? bude vysvÄ›tlen v dalším článku.

Ačkoli se nazývají „logické“, mohou být použity na hodnoty libovolného typu, nejenom boolean. Také jejich výsledek může být jakéhokoli typu.

Podívejme se na podrobnosti.

|| (OR)

Operátor „OR“ („nebo“) je reprezentován dvěma svislými čarami za sebou:

výsledek = a || b;

V klasickém programování je logické OR určeno pouze k manipulaci s booleovskými hodnotami. Je-li nÄ›který z jeho argumentů true, vrátí true, jinak vrátí false.

V JavaScriptu je tento operátor trochu rafinovanější a silnější. Nejprve se však podívejme, co se stane s hodnotami typu boolean.

Existují čtyři možné logické kombinace:

alert( true || true );   // true
alert( false || true );  // true
alert( true || false );  // true
alert( false || false ); // false

Jak vidíme, výsledek je vždy true kromÄ› případu, kdy jsou oba operandy false.

Není-li operand typu boolean, je pro účel vyhodnocení převeden na boolean.

Například číslo 1 se pÅ™evede na true, číslo 0 na false:

if (1 || 0) { // funguje stejnÄ› jako if ( true || false )
  alert( 'pravda!' );
}

VÄ›tÅ¡inou se OR || používá v příkazu if k otestování, zda nÄ›která ze zadaných podmínek je true.

Příklad:

let hodina = 9;

if (hodina < 10 || hodina > 18) {
  alert( 'Úřad má zavřeno.' );
}

Můžeme předat další podmínky:

let hodina = 12;
let jeVíkend = true;

if (hodina < 10 || hodina > 18 || jeVíkend) {
  alert( 'Úřad má zavřeno.' ); // je víkend
}

OR „||“ najde první pravdivou hodnotu

Výše uvedená logika je vcelku klasická. Nyní se podívejme na „extra“ vlastnosti JavaScriptu.

Rozšířený algoritmus funguje následovně.

Zadáme více hodnot, spojených ORem:

výsledek = hodnota1 || hodnota2 || hodnota3;

Operátor OR || provádí následující:

• Vyhodnocuje operandy zleva doprava.
• Každý operand pÅ™evede na typ boolean. Je-li výsledek true, zastaví se a vrátí původní hodnotu tohoto operandu.
• Pokud byly vyhodnoceny vÅ¡echny operandy (tj. vÅ¡echny byly false), vrátí poslední operand.

Hodnota se vrátí ve své původní podobě bez konverze.

Jinými slovy, Å™etÄ›zec ORů "||" vrátí první pravdivou hodnotu, a pokud není žádná pravdivá hodnota nalezena, vrátí poslední hodnotu.

Příklad:

alert( 1 || 0 ); // 1 (1 je pravdivá)

alert( null || 1 ); // 1 (1 je první pravdivá hodnota)
alert( null || 0 || 1 ); // 1 (první pravdivá hodnota)

alert( undefined || null || 0 ); // 0 (všechny jsou nepravdivé, vrátí poslední hodnotu)

To umožňuje některé zajímavé způsoby použití ve srovnání s „čistým, klasickým, pouze booleovským ORem“.

1. Získání první pravdivé hodnoty ze seznamu proměnných nebo výrazů.

   Například máme promÄ›nné jméno, příjmení a přezdívka, vÅ¡echny jsou nepovinné (tj. mohou být undefined nebo obsahovat hodnoty nepravda).

   Vybereme pomocí OR || tu, která obsahuje data, a zobrazíme je (není-li nastaveno nic, zobrazíme anonym):

   let jméno = "";
   let příjmení = "";
   let přezdívka = "SuperCoder";
   
   alert( jméno || příjmení || přezdívka || "anonym"); // SuperCoder

   Kdyby vÅ¡echny promÄ›nné obsahovaly hodnotu nepravda, zobrazil by se anonym.

2. Zkrácené vyhodnocení.

   Další vlastností operátoru OR || je tzv. „zkrácené“ vyhodnocení.

   Znamená to, že || zpracovává své argumenty, dokud nenarazí na první pravdivou hodnotu, a pak tuto hodnotu okamžitÄ› vrátí, aniž by se byÅ¥ jen dotkl dalších argumentů.

   Důležitost této vlastnosti se projeví, jestliže operandem nebude pouhá hodnota, ale výraz s vedlejším efektem, například přiřazení proměnné nebo volání funkce.

   V níže uvedeném příkladu se zobrazí jen druhá zpráva:

   true || alert("nezobrazí se");
   false || alert("zobrazí se");

   Operátor OR || na prvním řádku se pÅ™estane vyhodnocovat ihned poté, co narazí na true, takže alert se nevykoná.

   Někdy lidé využívají tuto vlastnost k tomu, aby vykonali příkaz jen tehdy, není-li splněna podmínka na levé straně.

&& (AND)

Operátor „AND“ („a“) je reprezentován dvÄ›ma znaky „ampersand“ &&:

výsledek = a && b;

V klasickém programování AND vrací true, jsou-li oba operandy pravdivé, a false jinak:

alert( true && true );   // true
alert( false && true );  // false
alert( true && false );  // false
alert( false && false ); // false

Příklad s if:

let hodina = 12;
let minuta = 30;

if (hodina == 12 && minuta == 30) {
  alert( 'Je právě 12:30' );
}

Stejně jako u OR může být operandem AND jakákoli hodnota:

if (1 && 0) { // vyhodnotí se jako true && false
  alert( "nevykoná se, protože výsledkem je nepravda" );
}

AND „&&“ najde první nepravdivou hodnotu

Mějme několik hodnot spojených ANDem:

výsledek = hodnota1 && hodnota2 && hodnota3;

Operátor AND && provádí následující:

• Vyhodnocuje operandy zleva doprava.
• Každý operand pÅ™evede na typ boolean. Je-li výsledek false, zastaví se a vrátí původní hodnotu tohoto operandu.
• Pokud byly vyhodnoceny vÅ¡echny operandy (tj. vÅ¡echny byly pravdivé), vrátí poslední operand.

Jinými slovy, Å™etÄ›zec ANDů "&&" vrátí první nepravdivou hodnotu, a pokud není žádná nepravdivá hodnota nalezena, vrátí poslední hodnotu.

Výše uvedená pravidla se podobají operátoru OR. Rozdíl spočívá v tom, že AND najde první nepravdivou hodnotu, zatímco OR najde první pravdivou.

Příklady:

// je-li první operand pravdivý,
// AND vrátí druhý operand:
alert( 1 && 0 ); // 0
alert( 1 && 5 ); // 5

// je-li první operand nepravdivý,
// AND ho vrátí. Druhý operand se pak ignoruje.
alert( null && 5 ); // null
alert( 0 && "je jedno co" ); // 0

Můžeme předat i více hodnot za sebou. Podívejme se, jak se vrátí první nepravdivá:

alert( 1 && 2 && null && 3 ); // null

Když jsou všechny hodnoty pravdivé, vrátí se poslední z nich:

alert( 1 && 2 && 3 ); // 3, poslední hodnota

let x = 1;

(x > 0) && alert( 'Větší než nula!' );

let x = 1;

if (x > 0) alert( 'Větší než nula!' );

! (NOT)

Booleovský operátor „NOT“ („ne“) je reprezentován vykÅ™ičníkem !.

Jeho syntaxe je velice jednoduchá:

výsledek = !hodnota;

Tento operátor přijímá jediný argument a provádí následující:

1. PÅ™evede operand na typ boolean: true/false.
2. Vrátí opačnou hodnotu.

Příklad:

alert( !true ); // false
alert( !0 ); // true

NÄ›kdy se používá dvojité NOT !! ke konverzi hodnoty na typ boolean:

alert( !!"neprázdný řetězec" ); // true
alert( !!null ); // false

Znamená to, že první NOT převede hodnotu na boolean a vrátí opak, druhý NOT jej znovu převrátí. Na konci tedy máme planou konverzi na boolean.

Existuje trochu výmluvnÄ›jší způsob, jak udÄ›lat totéž – vestavÄ›ná funkce Boolean:

alert( Boolean("neprázdný řetězec") ); // true
alert( Boolean(null) ); // false

Operátor NOT ! má nejvyšší prioritu ze vÅ¡ech logických operátorů, takže se vždy vykoná jako první, dříve než && nebo ||.