Globální objekt

Globální objekt poskytuje proměnné a funkce, které jsou dostupné všude. Standardně jsou to ty, které jsou vestavěny do jazyka nebo prostředí.

V prohlížeči se jmenuje window, v Node.js je to global, v jiných prostÅ™edích může mít jiný název.

Nedávno byl do jazyka pÅ™idán standardizovaný název globálního objektu globalThis, který by mÄ›la podporovat vÅ¡echna prostÅ™edí. VÅ¡echny významné prohlížeče jej podporují.

Zde budeme používat window, jelikož pÅ™edpokládáme, že naším prostÅ™edím je prohlížeč. Pokud váš skript má běžet v jiných prostÅ™edích, je lepší místo nÄ›j používat globalThis.

Ke všem vlastnostem globálního objektu lze přistupovat přímo:

alert("Ahoj");
// je totéž jako
window.alert("Ahoj");

V prohlížeči se globální funkce a promÄ›nné deklarované pomocí var (ne let/const!) stávají vlastnostmi globálního objektu:

var gVar = 5;

alert(window.gVar); // 5 (stala se vlastností globálního objektu)

Stejný efekt mají deklarace funkcí (příkazy s klíčovým slovem function v bÄ›hu hlavního kódu, ne funkční výrazy).

Prosíme, nespoléhejte se na to! Toto chování existuje z důvodů kompatibility. Moderní skripty používají JavaScriptové moduly, v nichž se takové věci nedějí.

Kdybychom místo toho použili let, toto by se nestalo:

let gLet = 5;

alert(window.gLet); // undefined (nestala se vlastností globálního objektu)

Je-li hodnota tak důležitá, že byste ji chtěli učinit globálně dostupnou, uveďte ji rovnou jako vlastnost:

// učiní informaci o aktuálním uživateli globální, aby k ní mohly přistupovat všechny skripty
window.aktuálníUživatel = {
  jméno: "Jan"
};

// někde jinde v kódu
alert(aktuálníUživatel.jméno);  // Jan

// nebo, máme-li lokální proměnnou s názvem „aktuálníUživatel“,
// načteme ji přímo z objektu window (bezpečně!)
alert(window.aktuálníUživatel.jméno); // Jan

Tím chceme říci, že používání globálních proměnných se obecně nedoporučuje. Mělo by jich být co nejméně. Návrh kódu, v němž funkce přijímá „vstupní“ proměnné a produkuje určitý „výstup“, je čistší, méně náchylný k chybám a snadnější na otestování, než když funkce používá vnější či globální proměnné.

Využití pro polyfilly

Globální objekt používáme k testování, zda jsou podporovány moderní vlastnosti jazyka.

Například otestujeme, zda existuje vestavÄ›ný objekt Promise (neexistuje v zastaralých prohlížečích):

if (!window.Promise) {
  alert("Máte zastaralý prohlížeč!");
}

Pokud neexistuje (řekněme, že jsme ve starém prohlížeči), můžeme vytvořit „polyfilly“: přidáme funkce, které toto prostředí nepodporuje, ale v moderním standardu existují.

if (!window.Promise) {
  window.Promise = ... // vlastní implementace moderní vlastnosti jazyka
}

Shrnutí

• Globální objekt obsahuje promÄ›nné, které by mÄ›ly být dostupné odkudkoli.

  Patří sem vestavÄ›né prvky JavaScriptu, napÅ™. Array, a promÄ›nné specifické pro určitá prostÅ™edí, napÅ™. window.innerHeight – výška okna v prohlížeči.

• Globální objekt má univerzální název globalThis.

  …ČastÄ›ji se na nÄ›j vÅ¡ak odkazují názvy „ze staré Å¡koly“ specifické pro jednotlivá prostÅ™edí, napÅ™. window (prohlížeč) nebo global (Node.js).

• Do globálního objektu bychom mÄ›li ukládat hodnoty jen tehdy, pokud jsou v naÅ¡em projektu doopravdy globální, a udržovat jejich počet na minimu.

• V prohlížeči, pokud nepoužíváme moduly, se globální funkce a promÄ›nné deklarované pomocí var stávají vlastnostmi globálního objektu.

• Aby náš kód zůstal do budoucna odolný a lépe srozumitelný, mÄ›li bychom pÅ™istupovat k vlastnostem globálního objektu přímo, napÅ™. window.x.