Eval: spuštění řetězce kódu

Zabudovaná funkce eval nám umožňuje spustit Å™etÄ›zec kódu.

Syntaxe je:

let výsledek = eval(kód);

Například:

let kód = 'alert("Ahoj")';
eval(kód); // Ahoj

Řetězec kódu může být dlouhý, může obsahovat konce řádku, deklarace funkcí, proměnné a podobně.

Výsledkem funkce eval je výsledek posledního příkazu.

Příklad:

let hodnota = eval('1+1');
alert(hodnota); // 2

let hodnota = eval('let i = 0; ++i');
alert(hodnota); // 1

Vyhodnocovaný kód je spouštěn v aktuálním lexikálním prostředí, takže vidí vnější proměnné:

let a = 1;

function f() {
  let a = 2;

  eval('alert(a)'); // 2
}

f();

Může vnější proměnné také měnit:

let x = 5;
eval("x = 10");
alert(x); // 10, hodnota změněna

Ve striktním režimu má eval své vlastní lexikální prostÅ™edí, takže funkce a promÄ›nné deklarované uvnitÅ™ eval nejsou viditelné zvenčí:

// pamatujte: 'use strict' je ve spustitelných příkladech standardně zapnuté

eval("let x = 5; function f() {}");

alert(typeof x); // undefined (taková proměnná neexistuje)
// funkce f rovněž není viditelná

Bez use strict nemá eval své vlastní lexikální prostÅ™edí, takže bychom x a f venku vidÄ›li.

Použití „eval“

V moderním programování se eval používá velmi vzácnÄ›. ÄŒasto se říká, že „eval je zlo“ (anglicky „eval is evil“).

Důvod je jednoduchý: pÅ™ed dávnými, dávnými časy byl JavaScript mnohem slabší jazyk a mnoho vÄ›cí bylo možné provést jedinÄ› pomocí eval. Ale tahle doba pominula už pÅ™ed deseti lety.

V současnosti není téměř žádný důvod, proč eval používat. Pokud ho nÄ›kdo používá, je velká Å¡ance, že ho lze nahradit nÄ›jakým moderním jazykovým konstruktem nebo JavaScriptovým modulem.

Prosíme všimněte si, že jeho schopnost přistupovat k vnějším proměnným má vedlejší efekty.

Minifikátory kódu (nástroje používané pÅ™ed odesláním JS do produkce, aby jej zkomprimovaly) pÅ™ejmenovávají lokální promÄ›nné na kratší (napÅ™. a, b atd.), aby kód zkrátily. To je obvykle bezpečné, ale pÅ™i použití eval ne, protože vyhodnocovaný Å™etÄ›zec kódu může k lokálním promÄ›nným pÅ™istupovat. Minifikátory tedy u promÄ›nných, které mohou být viditelné z eval, toto pÅ™ejmenování neprovádÄ›jí. To negativnÄ› ovlivňuje pomÄ›r komprese kódu.

Rovněž používání vnÄ›jších lokálních promÄ›nných uvnitÅ™ eval se považuje za Å¡patnou programátorskou praktiku, protože ztěžuje údržbu kódu.

Existují dva způsoby, jak být před takovými problémy zcela v bezpečí.

Jestliže vyhodnocovaný kód nepoužívá vnÄ›jší promÄ›nné, prosíme volejte eval jako window.eval(...):

Tímto způsobem bude kód spuštěn v globálním rozsahu platnosti:

let x = 1;
{
  let x = 5;
  window.eval('alert(x)'); // 1 (globální proměnná)
}

Jestliže vyhodnocovaný kód potÅ™ebuje lokální promÄ›nné, změňte eval na new Function a pÅ™edejte je jako argumenty:

let f = new Function('a', 'alert(a)');

f(5); // 5

Konstrukt new Function je vysvÄ›tlen v kapitole Syntaxe „new Function“. Vytvoří funkci z Å™etÄ›zce, rovněž v globálním rozsahu platnosti. Funkce tedy neuvidí lokální promÄ›nné. Je vÅ¡ak mnohem čistší pÅ™edat je explicitnÄ› jako argumenty, tak jako v uvedeném příkladu.

Shrnutí

Volání eval(kód) spustí Å™etÄ›zec kódu a vrátí výsledek posledního příkazu.

• V moderním JavaScriptu se používá málokdy, jelikož obvykle není zapotÅ™ebí.
• Může pÅ™istupovat k vnÄ›jším lokálním promÄ›nným. To se považuje za Å¡patnou praktiku.
• K vyhodnocení kódu v globálním rozsahu platnosti místo nÄ›j použijte window.eval(kód).
• Nebo, jestliže váš kód potÅ™ebuje data z vnÄ›jšího rozsahu, použijte new Function a pÅ™edejte je jako argumenty.